Psala jsem, psala jsem, propisce došla náplň a dopsala jsem. Tak teď píšu na počítači.

Listopad 2008

5.Kapitola-Co minulost skrývá

8. listopadu 2008 v 20:02 | Alisha Trianel Fare |  Otec a bratr

Trnovým brlohem se rozneslo spokojené zamručení.


Murtagh se ve svém pokoji přetočil na bok a spal dál. Na hrad se vrátili hned poté, co Murtagh seřval svého draka, že je nadržený prase, který hnedka letí za každou sukní. Trn mu na to řekl, že za 1. není žádný prase a za 2., že Safira sukně nenosí. (Asi vám to dochází…) Safira s Trnem se totiž jaksi sblížili. Ehm…



O tomhle ale muž ležící v posteli v pokoji hned vedle Murtaghova nevěděl, Murtagh se vrátil včera odpoledne a na otázku "Kde si byl?" jenom líně odpověděl.: "Pryč.".





Morzan byl po dnešku tak utahaný, že si ani nevzal do postele na dnešní noc ženckou a to u něj rozhodně nebylo normální. Morzan ale nemohl usnout a tak naslouchal zvukům zvenčí. Trnovo mručení tu bylo jediným neobvyklým zvukem a tak si naklepal polštář a snažil se usnout. Marně.


Vrtalo mu hlavou, kde Murtagh byl a také dumal nad mladým jezdcem jménem Eragon.


Kdo byl dával svýmu dítěti takový jméno?Po prvním jezdci, já to nechápu!


Ty taky chápeš málocos! řekl mu Waildrew.


Wailiene, přestaň si ze mě utahovat!


To jako já?


Kdo jiný?odpověděl mu ironicky Morzan a znova se zamyslel nad tím jezdcem. Nakonec to už nevydržel, vyskočil z postele, kouzlem zapálil svíce, sedl si ke stolu, vytáhl čistý pergamen, vzal do ruky brk a začal psát své myšlenky o tomto jezdci..


Jeho rodiče jistě znali původ tohoto jména…


Tenhle fakt ale vyvolával ještě více otázek.


Eragon, jako by věděli, že bude jezdcem. To se ale zjistit nedá!


Jediní, u kterých je větší pravděpodobnost být jezdcem, jsou děti jezdců. Žádný jezdec by ovšem nedal svému dítěti tak nápadné jméno! Ledaže by o svém dítěti nevěděl. Ovšem žena, jež ho porodila, musela znát příběh o prvním jezdci. Takových žen není zrovna moc! Pokud má ten jezdec ještě rodiče naživu…


Otec určitě ne, Galbatorix si svoje milenky hlídá a zbytek jezdců je po smrti.


Co se stalo s jeho matkou? Žije? Asi ne.


Stačila tomu jezdci říct, kdo je jeho otec? Těžko říct…


Na pergamen se náhle objevila otázka, kterou by radši neviděl. Vlastně ani nevěděl, že ji napsal.


Ví Murtagh, koho má ten jezdec za otce?


Odpověď znal až moc dobře.


"Zatraceně!"zařval Morzan a bouchl pěstí do stolu. Lahvička s inkoustem se rozlila a zničila všechny pergameny. Ani se nesnažil tomu zabránit.


Co jsi čekal?zeptal se ho Waildrew.


Že ti po všech těch letech, cos ho nechal u Galbatorixe, skočí kolem krku s výkřikem ,Tati!' a poví ti všechna svá tajemství? Uvažuj trochu!


Na to mu Morzan neměl, co říct. Zůstal strnule sedět na židli a zíral před sebe.


-----------------------



Ve stejné době seděl Eragon ve Vardenském táboře ve svém stanu. Jeho košile ležela ledabyle v nohách postele vedle brnění a meče, který mu Arya vypůjčila.


V ruce držel přívěšek, který dostal od Murtagha. Přívěšek jeho matky. Přemýšlel, proč umřela. Dostala nějakou nemoc? Byla zesláblá po porodu? Eragon věděl, že jeho matka odjela ani ne dva dny, po tom, co se na narodil. Tak brzo po porodu by neměla žádná žena cestovat.


Zabilo ji tohle nebo ji zabili Galbatorixovi lidé?


Nebo snad někdo jiný? Vardenové?


Ne, to by Murtagh určitě věděl. I když…možná neví, proč umřela. Vlastně by mě spíš zajímalo, proč odešla z hradu i když věděla, že je těhotná a mohlo se jí něco cestou stát.


A možná, že stalo, Eragone, ale to my nikdy nezjistíme, řekla mu Safira. Eragon je smutně pokrčil rameny a šel spát s takovým zvláštním pocitem.


----------------


Druhý den ráno v Uru'baenu…


Morzan, Galbatorix a Murtagh zrovna snídali. Jejich draci si letěli něco ulovit.l


Murtagh se natáhl po topince a začal si ji potírat česnekovou pomazánkou. Morzan na druhé straně místnosti udělal přesně ve stejnou dobu to samé. Galbatorix nad jejich podobností jenom protočil oči a dál se věnoval svému jídlu, které mu strkali do úst dvě krásné ženy, jejichž oděv zakrýval jen to nejnutnější. Ale ani jeden z rudých jezdců si jich nevšímal. Vlastně, poslední dobou si nevšímali vůbec žádných žen. Galbatorix se snažil při snídani udržovat rozhovor, ale jak otec, tak syn mu odpovídali pouze jednoslabičně. Za celou dobu na sebe nepromluvili ani o sebe byť jen pohledem nezavadili. Murtagh se náhle zvedl ze židle a s tichou omluvou vyběhl ze síně. Morzan vyrazil za ním.


Mladý jezdec běžel velice rychle, ale po pár chodbách ho Morzan přece jen dohonil. Chytl ho za paži, otočil ho k sobě a přitisknul ho ke zdi.



"Vysvětlíš mi konečně co má tohle znamenat?" Když Murtagh neodpovídal, zeptal se jinak. "Proč takhle chováš?"


"Jak?"vyprskl Murtagh skrze zuby.


"Nenormálně!"zavrčel Morzan a Murtagha pustil.


"Jak ty můžeš vědět, jak se normálně chovám?!"odfrkl si Murtagh.


"Jsi můj syn,"odvětil Morzan prostě.


"Syn, kterého si nevychoval! Syn, kterého neznáš! Syn, po kterém si hodil vlastní zbraň,"Murtagh se zadíval do země a pak se znovu zadíval přímo na svého otce.


"A víš co je vůbec na tom nejhorší?Hm?"


"Nevím,Murtaghu."


"Žes tu nebyl, když to ona potřebovala,"řekl Murtagh a protáhl se kolem otce, Morzan ho jen tiše pozoroval, jak odchází a snažil si to srovnat Vyčerpaně se opřel o stěnu a pak se rozhodl.
Musí na hrad, tam jsou odpovědi…