Psala jsem, psala jsem, propisce došla náplň a dopsala jsem. Tak teď píšu na počítači.

Srpen 2008

5.kapitola-Smrtelný žár

6. srpna 2008 v 23:34 | Wailien |  Life of Selena
"Tak odpovíš mi?"zeptala se ho, když neodpovídal.
"Já-"Morzan náhle podivně ztuhl a aniž by moc otáčel hlavou, jeho oči se rozhlížely, jak daleko mohly. Pak začal něco mumlat. Seleně to znělo, jako by odříkával číslovky, ovšem v jazyce, jemuž nerozuměla.
"Co se děje?"
"Sledují nás, je jich asi osm-sedm. Dva za námi, tři nalevo, jeden další nalevo a před námi je jeden možná dva."
"O čem to mluvíš?"
"Jeď!"zařval a plácl jejího koně po zadku. Kůň se postavil na zadní a pak vyrazil po lesní cestě, vyšlapané zvěří. Selena se málem neudržela v sedle, kůň se zastavil až na kopci, odkaď bylo na Morzana dobře vidět. Seskočil z koně a ze sedlových brašen vytáhl několik dýk a Zar'roc. Vyčkával, přitom zavolal v duchu svého draka.
První odvážlivec se k němu přiblížil. Toho skolil jediným přesným hodem. Dýka zajela do masa, jako by to bylo měkké máslo, Morzan věděl, že tenhle měl jenom odvést jeho pozornost a tak se rychle ohlédl. Vzduchem zasvištěla jeho další dýka a druhý muž padl na zem. Třetí se k němu připlížil, tak hlasitě, že nemohl přežít. Zar'roc mu projel břichem a ani trochu při tom nezrudl(i kdyby se snažil, už by mu to víc nešlo:). Mezitím se mu za záda připlížil čtvrtý útočník. Zvedl meč vysoko nad hlavu a s úmyslem zasadit Morzanovi jedinou smrtící ránu, se vrhl vpřed.
Pak náhle upustil meč. V ruce, v které ho dříve držel, měl zabodnutý šíp. Morzan se otočil směrem, odkud šíp přišel.
Selena s lukem v ruce kývla na Morzana, který muže dorazil.
To už si ale všimla dvou mužů, kteří k ní jeli na koních, zbraně vytasené. Chtěla je zastavit svými šípy, avšak její kůň znepokojeně zafrkal. Otočila hlavou, za ní stál nízký muž, jehož ruce se podivně blýskaly nazelenalým světlem. Pobídla koně do valu a rychle vjela do lesa. Zelený paprsek energie vrazil do jedle kousek za ní a ona si uvědomila, že ten muž je patrně kouzelník. Nestačila se sehnout a tak ji větev srazila ze sedla na zem, kde zůstala bezvládně ležet.
-----------------
Morzan si všiml její nepřítomnosti teprve, když zabil jednoho z vrhačů šipek. Hned si uvědomil svoji chybu, předpokládal, že půjdou po něm.
"Zatraceně!"zaklekl.
Pozor!křikl na něj v myšlenkách jeho drak. Na Morzana letělo ze zadu mračno šipek a hvězdic, bezesporu poslaných jednoduchým kouzlem. Vrhl se za strom, ale přesto ucítil bolest mezi lopatkou a ramenem. Hvízdl na Tarifa a vydal se ke kopci najít Selenu. Jeho drak mezitím zabil(spíš zadupl) posledního vrhače šipek a řekl mu, že Selenin kůň je kousek dál v lese, ale bez jezdce a, že ti blbci, co se je snaží zabít, se vydali právě za koněm. Poté mu sdělil polohu Seleny.
--------------
Bolela ji hlava, zaslechla kousek od sebe a tak byla radši zticha. Koutkem oka uviděla dva muže, které předtím neviděla. Naštěstí si jí nevšimli a pokračovali dál. Pomalu se posadila. Mužská ruka jí zakryla ústa, muž jí druhou rukou chytil v pase a přinutil vstát. Pak trochu povolil stisk.
Bleskově se mu vytrhla, sebrala mu dýku, kterou měl při pasu a málem mu probodla hrdlo. Jeho silná ruka zachytila tu její a ona si uvědomila, kdo před ní stojí.
"Ty jsi mě ale vyděsil,"řekla naštvaně a vytrhla svou ruku ze sevření té jeho.
"Ne, tak nahlas!"okřikl ji Morzan potichu.
"Vysvětlíš mi o co tu vlastně kráčí?"
"Co chceš vysvětlovat?! Vždyť je to úplně jasný! Snaží se nás zabít!"
"Měl by ses naučit počítat!"brblala. "Říkal si, že je jich asi osm! Na mě jich šlo pět a na tebe taky!"
"Tak za prvé na mě jich šlo šest a od tebe žijou jenom čtyři, jednoho už jsem zabil.
"Víš, jaký zvuky vydává kočka, když má průjem?"zeptal se jí Morzan, zatímco k nim přiklusal Tarif.
"Vůbec netuším!"
Morzan jí to s povzdechem předvedl, pohodil rameny a ze sedlových brašen Tarifa vyndal nějaké zbraně a pak se na ni podíval. Měla v očích zmatek a nejistotu.
"Jdi k řece, oni nevědí, kde teď jsi. Vezmi si Tarifa, jeď k řece a počkej tam na mě."
"Počkej!"řekla, když už se odvracel, aby šel, "víš, já myslím, že jeden z těch mužů je kouzelník!"
"To neznamená, že dnešek přežije!"znovu si pozorně prohlédl její obličej.
"Ty se o mě bojíš!"řekl nevěřícně.
Pak, aniž by si uvědomila jak, jí vtiskl krátký polibek na rty a zmizel.