Psala jsem, psala jsem, propisce došla náplň a dopsala jsem. Tak teď píšu na počítači.

3.kapitola-Rozhovor a spaní

11. května 2008 v 21:31 | Wailien |  Life of Selena
Jeli bez přestávky až do svítání, kdy Morzan navrhl přestávku, aby se koně mohli napít a napást. Zastavili u malého potoka sedli si do trávy. Morzan vyhrabal nějakou brašnu a vytáhl s ní hrajíc chleba a kus sýra. Byli už skoro na kraji údolí a Selenina otce Kadoka ještě nenapadlo, že by vážně odešla s Carvahallu. Myslel s, že jenom někde trucuje v horách.
"Chceš?"nabídl jí jídlo.
Přikývla a vzala si od něj kus chleba.
"Jak se vlastně jmenuješ?"zeptal se Morzan zatímco ukusoval sýr.
"Selena. A ty? Jak ti říkají?"
"Nejčastější slovo, kterým mě nazývají je kretén, pak hulvát, idiot…"
"A něco normálnějšího by nebylo?"
"Vůl?"zkusil to Morzan. To Selenu rozesmálo.
"Jo a většina žen mi říká drahoušku a taky…"
"Dost přestaň!"smála se, až ji bolelo břicho.
"Můžeš mi říkat Mörlen."
"Tak se nejmenuješ, viď?"
"Ne."
"Proč mi nechceš říct, svoje pravé jméno."
"Kdybys ho věděla, utekla bys ode mě."
"Tobě by to vadilo?"
"Mám rád společnost krásných žen."
"Mám to brát jako kompliment?"
"Hm…možná jako malý kompliment,"řekl po chvíli Morzan a přitrouble se při tom usmíval.
"To se takhle tváříš na každou ženskou nebo jenom na mě?"
"Jak se tvářím?"
"No asi jako bys chtěl říct, půjdeš se mnou do postele?"
"A šla bys?"
"Ne!"
"Tak nevím, co řešíš, krom toho, už by jsme měli vyrazit,"řekl a vstal. Selena ho celkem neochotně následovala. Když lezl na koně spadla mu na zem, jedna z jezdeckých brašen a vysypalo se z ní něco velkého a zlatého, seskočil a rychle to zastrčil zpátky.
Stejně si všimla toho oslonivého třpytu zlaté skříňky.
Byla celá zlatá jenom měla sem tam stříbrné nápisy a na vrchu měla rubíny a safíry zasazené do podoby dvou draků propletených do sebe. Prostě nádhera.
Jeli dál a ona se nezeptala, kde tu skříňku vzal, ale připadala jí povědomá. Kolem poledne, když už v sedle málem usínala, si vzpomněla, že ta skříňka byla v jedné z jeskyní poblíž zřícenin hradu a to na jakémsi oltáři uprostřed, kam se nedalo dostat, protože kolem oltáře byla propast, do té jeskyně se dalo dostat jen velice těžko, byla v ní spousta pastí.
Selena v té jeskyni byla jenom dvakrát, protože se tam necítila moc dobře, jako by tam bylo něco…děsivého.
Z ospalosti i úvah nad skříňkou ohromné ceny jí vytrhlo zazívání jejího společníka.
"Myslím, že by jsme se měli utábořit, já jsem tuhej."
"Já taky, spala bych minimálně týden,"řekla, když se konečně utábořili, Morzan ještě dodal.
"To není zrovna moudré, kdybys nevstala, nešla bys ani na záchod a pak…"
"CHRR."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 arya-nele arya-nele | E-mail | Web | 12. května 2008 v 16:05 | Reagovat

to se ti povedlo a dala si si načas teda doufám, že za chcvíli tu bude dalsi ale ja taky nestiham mam 6 blogu tak co xD

2 Ginevra Black Ginevra Black | E-mail | Web | 12. května 2008 v 16:33 | Reagovat

Perfídžo! fakt skvělý!

3 Pheobe Pheobe | Web | 18. května 2008 v 9:53 | Reagovat

krásná kapitola, jen by to chtělo přidávat častěji :)

4 Ivi Ivi | E-mail | Web | 19. května 2008 v 21:10 | Reagovat

Povedlo!!!Nechceš spřáátelit?

5 Sasa Sasa | 6. dubna 2009 v 17:32 | Reagovat

Moc pěkný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama